INICIALIZACE SYSTÉMU

Kamerový systém a GDPR – povinnosti firmy, společenství vlastníků a domácnosti

Kopulová bezpečnostní kamera na stropě obchodu

Kamery dnes najdeme ve firmách, na sídlištích i na soukromých domech. Spolu s nimi vyvstává otázka: jaký je vztah mezi kamerovým systémem a GDPR a jaké povinnosti má provozovatel systému? Jako instalatéři CCTV často pomáháme zákazníkům naplánovat rozmístění kamer tak, aby plnily svůj účel a zároveň nezasahovaly do soukromí jiných osob. V tomto článku jsme shrnuli nejdůležitější pravidla pro tři typické situace: firmu zaměstnávající pracovníky, společenství vlastníků bytů a rodinný dům.

Upozornění: článek má informativní charakter a nepředstavuje právní poradenství. V konkrétních, zejména sporných situacích je vhodné poradit se s právníkem nebo pověřencem pro ochranu osobních údajů.

Kamerový systém a GDPR – proč je obraz z kamery osobním údajem

Podoba osoby, kterou lze identifikovat, je osobním údajem. Podobně i registrační značka vozidla ve spojení s dalšími informacemi. Pokud tedy kamera zaznamenává lidi, správce systému zpracovává osobní údaje a – s výjimkou čistě domácích účelů – musí dodržovat GDPR. To mimo jiné znamená mít právní základ, stanovit účel, omezit rozsah záznamů na nezbytné minimum, zabezpečit údaje a informovat osoby, které jsou nahrávány.

Kamerový systém ve firmě: čl. 22² polského zákoníku práce

Zaměstnavatelé, kteří chtějí monitorovat zaměstnance, musí v Polsku dodržovat především čl. 22² zákoníku práce (Kodeks pracy). Toto ustanovení podrobně stanoví, kdy a jak lze kamerový dohled na pracovišti používat.

Přípustné účely kamerového dohledu

Zaměstnavatel může zavést zvláštní dohled nad prostory pracoviště nebo nad okolním areálem v podobě technických prostředků umožňujících záznam obrazu, pokud je to nezbytné k:

  • zajištění bezpečnosti zaměstnanců,
  • ochraně majetku,
  • kontrole výroby,
  • zachování mlčenlivosti o informacích, jejichž vyzrazení by mohlo zaměstnavateli způsobit škodu.

Kamerový dohled nesmí sloužit ke kontrole zaměstnanců k jiným účelům, např. k neustálému sledování toho, jak rychle někdo plní své povinnosti, pokud to nespadá do výše uvedeného výčtu.

Kde kamery být nesmí

Kamerový dohled se zásadně nevztahuje na hygienická zařízení, šatny, jídelny a kuřárny ani na prostory poskytnuté podnikové odborové organizaci. Výjimka se týká prvních čtyř kategorií prostor: kamera tam smí být umístěna pouze tehdy, je-li to nezbytné k dosažení stanoveného účelu a neporuší-li to důstojnost ani jiná osobnostní práva zaměstnance, zejména díky použití technik znemožňujících rozpoznání osob, které se tam nacházejí.

Doba uchovávání záznamů

Zaměstnavatel zpracovává záznamy výhradně k účelům, pro které byly pořízeny, a uchovává je nejdéle 3 měsíce ode dne pořízení záznamu. Pokud záznam představuje důkaz v řízení vedeném podle zákona nebo se zaměstnavatel dozvěděl, že by takovým důkazem mohl být, prodlužuje se tato lhůta do pravomocného skončení řízení. Po uplynutí těchto lhůt je třeba záznamy zničit, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. V praxi to znamená, že záznamové zařízení by mělo být nastaveno tak, aby starší záznamy automaticky přepisovalo nebo mazalo.

Informační povinnosti vůči zaměstnancům

  • Účely, rozsah a způsob použití kamerového dohledu se stanoví v kolektivní smlouvě, v pracovním řádu nebo v oznámení, pokud zaměstnavatel není vázán kolektivní smlouvou ani nemá povinnost vydat pracovní řád.
  • Zaměstnanci se o zavedení kamerového dohledu informují způsobem obvyklým u daného zaměstnavatele, nejpozději 2 týdny před jeho spuštěním.
  • Novému zaměstnanci se tyto informace předají písemně před tím, než nastoupí k výkonu práce.
  • Monitorované prostory a areál se označí viditelně a čitelně pomocí vhodných značek nebo zvukových oznámení, nejpozději jeden den před spuštěním kamerového dohledu.

Kromě toho zaměstnavatel jako správce údajů plní informační povinnost podle čl. 13 GDPR – i vůči zákazníkům a návštěvníkům, kteří se objeví v zorném poli kamer.

Kamerový systém ve společenství vlastníků bytů

Společenství vlastníků bytů, které instaluje kamery na schodištích, parkovišti nebo u popelnic, se stává správcem údajů. Právním základem zpracování je obvykle oprávněný zájem (čl. 6 odst. 1 písm. f GDPR), např. ochrana majetku a bezpečnost obyvatel. Je dobré mít na paměti několik zásad:

  • rozhodnutí o kamerovém systému by mělo být přijato způsobem stanoveným pro společenství – v praxi nejčastěji usnesením vlastníků jednotek;
  • kamery by neměly zabírat vnitřek bytů, dveře konkrétních bytů způsobem umožňujícím sledovat život obyvatel ani okna sousedních budov;
  • je třeba určit, kdo má k záznamům přístup, a omezit ho na nezbytně nutné osoby (např. správce domu);
  • doba uchovávání záznamů by měla být přiměřená účelu – GDPR zde neuvádí pevný počet dní, ale platí zásada minimalizace;
  • u vchodů je třeba umístit označení o kamerovém systému se základními informacemi a uvést, kde je k dispozici úplné informační prohlášení.

Poskytování záznamů policii nebo pojišťovně by se mělo dít na základě právních předpisů nebo odůvodněné žádosti, a ne „na prosbu souseda“.

Kamerový systém u soukromého domu a výjimka pro domácnost

GDPR se nevztahuje na zpracování údajů fyzickou osobou v rámci čistě osobních nebo domácích činností. Pokud kamery na vašem domě zabírají výhradně váš pozemek – příjezdovou cestu, zahradu, vstupní dveře – obvykle se na vás tato výjimka vztahuje.

Hranici stanovil Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 11. prosince 2014 ve věci Ryneš (C-212/13). Soudní dvůr dospěl k závěru, že pokud kamerový systém zabírá, byť jen částečně, veřejný prostor a je tím zaměřen mimo soukromou sféru osoby, která jej instalovala, nelze jej považovat za výhradně osobní nebo domácí činnost. V takovém případě platí předpisy o ochraně údajů.

Co to znamená v praxi?

  • Nastavte kamery tak, aby zabíraly především váš pozemek, a ne chodník, ulici nebo dvůr souseda.
  • Pokud musí být v záběru část veřejné komunikace (např. u vjezdové brány), omezte ji na minimum.
  • Využívejte zóny soukromí (maskování) – většina moderních kamer Dahua a Hikvision umožňuje začernit vybrané části obrazu, např. okna sousedů.
  • Pokud kamera zabírá veřejný prostor, zvažte označení kamerového systému, zabezpečte záznamy a neuchovávejte je déle, než je nutné.

Nezávisle na GDPR pamatujte také na předpisy chránící osobnostní práva a soukromí. Kamera namířená do oken souseda může být důvodem občanskoprávních nároků, i když se na ni GDPR nevztahuje.

Označení a informační prohlášení

Osvědčenou praxí v souladu s pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení je vrstvené informování:

  1. První vrstva – tabulka u vstupu do monitorovaného prostoru, viditelná ještě před vstupem do zorného pole kamer. Měla by obsahovat mimo jiné informaci o kamerovém systému, totožnost správce, účel zpracování a informaci, kde najít podrobnosti.
  2. Druhá vrstva – úplné informační prohlášení podle čl. 13 GDPR (právní základ, doba uchovávání, příjemci údajů, práva osob, kontaktní údaje), dostupné např. na recepci, na webových stránkách nebo na nástěnce.

Technické zabezpečení záznamů

GDPR vyžaduje také odpovídající bezpečnostní opatření. V instalatérské praxi to znamená: záznamové zařízení na uzamčeném místě, individuální uživatelské účty s různými oprávněními, silná hesla, aktuální firmware, automatické mazání starších záznamů a bezpečný vzdálený přístup bez přesměrování portů. Při návrhu kamerových systémů s těmito prvky počítáme od začátku a v případě potřeby také s oddělenou sítí LAN pro kamery.

Shrnutí

Zaměstnavatel musí dodržovat čl. 22² polského zákoníku práce: stanovené účely, vyloučené prostory, 3měsíční limit uchovávání a lhůty pro informování. Společenství vlastníků bytů vystupuje jako správce údajů a mělo by zajistit usnesení, označení a omezený přístup. Majitel domu může využít výjimku pro domácnost jen tehdy, když kamery nezabírají prostor mimo jeho pozemek.

Působíme v regionu: Bielsko-Biała a okolí: Żywiec, Kęty, Andrychów, Skoczów, Czechowice-Dziedzice, Pszczyna, Cieszyn a Oświęcim. Pomůžeme rozmístit kamery a nakonfigurovat záznamové zařízení tak, aby byl systém účinný a šetrný k soukromí. Cenová nabídka je zdarma – zavolejte na číslo 505 298 048 nebo nás kontaktujte.

Nejčastější dotazy

Jak dlouho smí zaměstnavatel uchovávat záznamy z kamerového systému?

Podle čl. 22² polského zákoníku práce nejdéle 3 měsíce ode dne pořízení záznamu. Výjimkou jsou záznamy, které představují důkaz v řízení, nebo záznamy, o nichž se zaměstnavatel dozvěděl, že by jím mohly být – ty se uchovávají až do pravomocného skončení řízení.

Vztahuje se GDPR na kameru na soukromém domě?

Pokud kamera zabírá výhradně váš pozemek, obvykle se uplatní výjimka pro čistě osobní nebo domácí činnosti. Pokud však zabírá byť jen částečně veřejný prostor, např. chodník nebo ulici, podle rozsudku SDEU ve věci Ryneš tato výjimka neplatí.

Musí být kamerový systém označen tabulkou?

U kamerového dohledu nad zaměstnanci polský zákoník práce výslovně vyžaduje viditelné a čitelné označení prostor a areálu, nejpozději den před spuštěním. U jiných kamerových systémů podléhajících GDPR je tabulka se základními informacemi praktickým způsobem, jak splnit informační povinnost.

Lze ve firmě monitorovat šatnu nebo toaletu?

Zásadně ne. Zákoník práce vylučuje hygienická zařízení, šatny, jídelny a kuřárny, ledaže je kamerový dohled nezbytný k dosažení účelu a neporušuje důstojnost ani jiná osobnostní práva zaměstnanců, např. díky technikám znemožňujícím rozpoznání osob. Prostory poskytnuté podnikové odborové organizaci monitorovat nelze.

Podobné články

Potřebujete službu? Kontaktujte nás!

Bezplatná cenová nabídka montáže nebo webových stránek do 24 hodin.